Psychologické a psychiatrické  aspekty katastrof: konspirační teorie, těžiště zdraví a ochota k vakcinaci

Jan Vevera

Reakce veřejnosti na katastrofy a pandemie  není dána jen skutečným počtem  ztrát na životech a zdraví, ale také  médii zprostředkovaným obrazem pandemie a následnou Infodémií (šířením nadměrného počtu neověřených, zavádějících a mylných  informací). Odpověď  na katastrofu typicky zahrnuje fázi přímého dopadu, následovanou fázemi i heroickou a idylickou,  pro které je charakteristické celospolečenské semknutí. Na ně s odstupem týdnů až měsíců navazuje fáze deziluze, pro niž je charakteristická vysoká míra frustrace, hledání viníků a šíření konspiračních teorií. V kontextu pandemie COVID-19 se konspirační teorie podílí na neochotě veřejnosti k očkování. Přednáška mapuje vliv vybraných prediktorů víry v konspirační teorie a těžišti zdraví (přesvědčení o povaze příčin, které ovlivňují lidské zdraví) na ochotu k vakcinaci.

covid-19.jpeg